Otevřená data a jejich byznys modely: kde v nich hledat peníze?

8.4.2013 · Aktuální zprávy · Bez komentářů »

Téma otevřených dat v sobě nezahrnuje jen otázky transparentnosti nebo zlepšování veřejných služeb. Otevřená data v sobě mohou ukrývat také velký potenciál pro nové podnikatelské příležitosti, ať už v podobě tvorby nových produktů či služeb, nebo rozšiřování těch stávajících. Jakými způsoby se na datech, které při své činnosti vytváří a následně zpřístupňuje veřejná správa, dá vlastně vydělávat?

První podnikatelské záměry s veřejnými daty sahají do sedmdesátých let, kdy americká meteorologická služba zpřístupnila meteorologická data, jako například tabulky naměřených teplot, výskyt hurikánů nebo zemětřesení, k volnému použití. Firmy začaly na těchto datech stavět své vlastní služby, zejména v podobě komerčních analýz nebo vytváření vlastních předpovědí.

Zpřístupnění dat z původně armádního systému družicové navigace GPS pro civilní účel v devadesátých letech představuje další mezník v komerčním využívání veřejných dat. Byznys okolo satelitní navigace se od té doby rozrostl do velikosti, odhadované na desítky miliard dolarů ročně.

V současné době vlády a veřejné organizace ve stále větší míře uvolňují nové a nové datové zdroje, ať už jako výsledek veřejného tlaku směrem k vyšší transparentnosti, či přímo jako ekonomický stimul znalostní ekonomiky. Čeká některý z těchto zdrojů podobný komerční boom, jako zažil GPS?

Svatý grál otevřených dat: zdravotnictví

Ekonomický přínos otevřených dat je v současné době předmětem zkoumání akademické sféry i významných konzultantských firem. Například McKinsey and Associates ve svém výzkumu odhadují, že roční ekonomický přínos otevřených dat ve zdravotnictví může dosahovat až 350 miliard dolarů. Právě zdravotnictví a výdaje na něj jsou v současné době předmětem debaty nejen v Evropě, kde je problémem zejména stárnutí populace, ale hlavně v USA, kde chybí funkční systém zdravotního pojištění. Desítky projektů se snaží inovativně přistupovat k datům o nákladech na zdravotní péči, kvalitě poskytovaných služeb nebo třeba cenách za léky a tato data transformovat například v užitečné aplikace, které umožní pacientům lepší výběr lékaře nebo efektivnější provoz zdravotnických zařízení.

Uvedená hodnota ekonomického přínosu otevřených dat ve zdravotnictví je ale pouze kvalifikovaným odhadem, který zahrnuje jak nově vygenerované podniky a služby, tak náklady, které byly použitím otevřených dat ušetřeny. Jak uvádí studie McKinsey, je paradoxem, že k přesnějšímu měření komerčního přínosu otevřených dat nám v tuto chvíli chybí přesnější data.

Právě úspora výdajů veřejné správy je předmětem debaty zejména ve Velké Británii. Například pokud jsou státní organizace pravidelně zahlceny požadavky na poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k nim, je pro ně z nákladového hlediska výhodnější zveřejnit tyto informace s předstihem všechny, než vyřizovat každou jednotlivou žádost zvlášť. To se může týkat například v České republice připravovaného (a například na Slovensku již fungujícího) registru smluv. Po jeho zavedení již nebude muset žádný úředník trávit čas zasíláním kopie smlouvy všetečnému občanovi, protože ten si vše najde bez problémů na internetu.

Otevřená data šetří i stimulují

Úspory jsou ale jen prvním patrem ekonomického přínosu otevřených dat. K oživení ekonomiky a jejímu růstu přispívají až teprve podnikatelské aktivity, které tvoří nové hodnoty, za které jsou zákazníci ochotni platit. A těch se začíná objevovat také stále více.

Někdo by mohl vznést námitku, že podnikatelské využití dat, pořízených za veřejné peníze, je nepřijatelnou podporou soukromého byznysu. Tuto námitku není těžké odmítnout: náklady na pořízení a vytvoření těchto dat již byly zaplaceny provozem veřejné správy a jejich poskytnutí tak naopak může část financí prostřednictvím nových daní či pracovních příležitostí do státní kasy vrátit. Navíc, na rozdíl od ropy, dřeva v lesích nebo rádiových frekvencí, které může vytěžovat vždy jen omezený počet firem, mohou být otevřená data při férově nastavených pravidlech jejich využití zdrojem pro teoreticky neomezený počet firem, které s nimi mohou pracovat a využít je při svém podnikání. Je pak pouze na trhu, aby ocenil kvalitu nápadu, zpracování nebo jiných kvalit konkurujících si produktů a služeb.

Je pak v zájmu státu, aby byla data nejen dostupná všem pokud možno bez právních či licenčních omezení, ale také v pokud možno co nejvyšší technické kvalitě. Jednotliví podnikatelé, vývojáři nebo datoví analytici potvrzují, že pro rozhodování, jaká data položit na základ nového byznysu, je jedním z klíčových faktorů jejich kvalita, a to jak po obsahové, tak po technické stránce. Tam, kde jsou data zpřístupněna prostřednictvím propracovaného API v reálném čase či alespoň v pravidelném a předem známém časovém intervalu, je množství zájemců a nových firem větší, než pokud jsou data k dispozici neúplná nebo pouze v základních excelových tabulkách. Velkou roli hraje také dlouhodobá udržitelnost – je nesmysl investovat do práce s daty, jejichž poskytování stát po nějaké době omezí.

Než začnete, ujasněte si svůj byznys model

Nyní již ale ke konkrétním projektům a službám. Způsoby, jakými se snaží firmy otevřená data přeměnit na udržitelné podnikání, se dají shrnout do pěti základních obchodních modelů. Jsou jimi suppliers (poskytovatelé), aggregators (sběrači), developers (vývojáři), enrichers (obohatitelé) a enablers (zpřístupnitelé) – rozdělení, které poprvé použil Harvey Lewis, byznys analytik společnosti Deloitte UK, která v loňském roce zpracovala jeden z prvních podrobných výzkumů ekonomiky okolo otevřených dat.

1. Suppliers – poskytovatelé otevřených dat

Suppliers neboli dodavatelé jsou ti, kteří samotná otevřená data poskytují a nemusí to ani být primárním cílem jejich činnosti nebo předmětem přímého zisku. Zveřejňování dat může být součástí jejich širší strategie, ať už je to v podobě zvyšování důvěry zákazníků, posilování společenské odpovědnosti a integrity firem nebo prosté marketingové strategie.

V případě zvyšování integrity pomocí zveřejňování otevřených dat se zde setkává veřejný tlak na poskytování dat veřejného sektoru s proaktivním přístupem korporací, které často čelí obdobným obviněním z netransparentnosti jako veřejná správa. Příkladem mohou být společnosti, které poskytují nad rámec zákonných povinností například data o ekologickém či sociálním dopadu svého podnikání.

Tento byznys model zahrnuje ale zejména firmy, které poskytují otevřená data pro lepší rozhodování zákazníků na trhu. Může to být komunikační operátor, který poskytuje datové zdroje o svých cenových tarifech pro nezávislé srovnávače, čímž si buduje vůči zákazníkům lepší pozici – odlišuje se tím od konkurence, která cenové tarify umně skrývá v pralese svých nepřehledných ceníků. Může sem patřit také dopravce, který poskytne svá data o spojení veřejně, čímž umožní komukoli zabudovat tato data například do mapových webů či turistických mobilních aplikací. Dopravce tak může v konkurenčním prostředí získat navrch, protože se informace o jeho spojích objeví na mnoha zákaznicky zajímavých místech, zatímco jiný dopravce, který svá data o spojích prodal jen jednomu subjektu, či je dokonce neposkytuje vůbec, bude tržně znevýhodněn.

U této skupiny firem je velmi obtížné definovat přímé finanční výnosy podnikání s otevřenými daty, stejně jako je to obtížné například u dalších aspektů korporátní odpovědnosti či zvyšování důvěryhodnosti značky. Jako konkrétní příklad je možné uvést poskytovatele veřejné sítě půjčoven jízdních kol v Londýně Barclays Cycle Hire, která poskytuje otevřená data o svých službách, využití výpujčních stanic či konkrétních tarifech. Nejrůznější vývojáři na základě těchto dat vytvořili několik typů mobilních aplikací, které usnadňují půjčování kol (například informují, kde je nejbližší stanice nebo kolik je na ní volných kol), což v konečném důsledku zvyšuje využití celé sítě a její vyšší tržby.

2. Aggregators – sběrači dat

Tyto podniky data sbírají a zpracovávají. Jejich byznys model nespočívá v surových datech; přidanou hodnotu vytváří teprve jejich zpracováním, čištěním nebo kombinováním. Agregace dat může zahrnovat jak technický sběr dat z nejrůznějších zdrojů včetně jejich následné transformace, čištění či jiných úprav, tak také zařazování do dalších souhrnných databází.

Typickým příkladem agregátora dat je projekt OpenCorporates.com. Jedná se o největší světovou databanku údajů o firmách, která do své databáze stahuje data nejen z několika desítek obchodních rejstříků světa, ale také z dalších dostupných zdrojů. Je pak zajímavé, že v základní podobě jsou data z databáze OpenCorporates k dispozici zdarma pod otevřenou licencí, společnost vydělává na nadstandardních službách, jako jsou odborné konzultace či specifická práce s daty v jejich databázi, případně za licence pro speciální použití dat z jejich databáze. Jak říká zakladatel OpenCorporates.com Chris Taggart: „V podstatě všechny služby, které nabízíme jako placené, si nad naší databází mohou klienti udělat sami. V mnoha případech pro ně ale může být jednodušší a levnější si zaplatit za to, že to pro ně uděláme my.“

V Česku je možné také najít typický příklad firmy, která své podnikání založila na sběru a zpracování dat. Projekt VášMajetek.cz pomocí svých sofistikovaných technologií sbírá data o rozprodeji státního majetku z internetovách stránek desítek státních organizací. Tyto informace nejsou k dispozici na jednom místě a zájemci o tyto informace by tak museli denně procházet weby státních institucí, aby se o prodeji nemovitosti, auta či jiné věci z majetku státu dozvěděli. Do loňského roku poskytoval VášMajetek.cz část svých informací pouze za úplatu, od letošního roku již nabízí svůj kompletní obsah zdarma a je financován z jiných zdrojů

3. Developers – vývojáři aplikací

Vývojáři aplikací nad otevřenými daty jsou patrně nejviditelnější částí ekonomiky otevřených dat. Ať už se jedná o aplikace mobilní, webové nebo třeba poskytované prostřednictvím kiosků či informačních terminálů, jejich cílovou skupinou jsou nejčastěji koncoví zákazníci. Aplikace na trhu jsou poskytovány jak za úplatu, a to jednorázově (za stažení či využití) nebo například formou časového předplatného. Setkáváme se také s formou obchodního modelu freemium, kdy je část informací k dispozici zdarma, podrobnosti pak za příplatek. Podobně je financována mobilní aplikace Numberhood, která v placené verzi poskytuje více než 70 statistických informací o lokalitách ve Velké Británii. Pokud se například rozhodujete o nákupu nemovitosti, mohou vám data (a související trendy a srovnání se zbytkem země) například o místní úrovní kriminality, nezaměstnanosti nebo kvalitě zdravotní péče poskytnout důležitá vodítka o budoucnosti konkrétní komunity.

Časté je také financování prostřednictvím reklamy, ať už je to kontextová reklama nebo třeba přednostní výpis v katalozích, které mohou být součástí dané aplikace. Tento model využívá aplikace iTriage, která je představitelem velmi rychle se rozvíjejícího oboru e-health. Informace o zdravotnických zařízeních, ať už to jsou jen základní v podobě kontaktů či umístění, nebo rozsáhlejší data hodnotící kvalitu lékařské péče, jsou atraktivní pro velkou cílovou skupinu, která představuje ve světě placeného zdravotnictví USA zajímavé podnikatelské příležitosti. Aplikace iTriage vám na základě symptomů svých zdravotních obtíží, které jí sdělíte, nasměruje na pravděpodobné příčiny a nabídne vám lékaře dané specializace ve vašem okolí. Lékaři si pak mohou zaplatit za přednostní umístění či další rozšířené služby, které se jim v boji o zákazníka následně vrátí. Systém (i pacienti) pak ušetří peníze díky tomu, že budou navštěvovat rychleji ty správné lékaře.

Aplikace nad otevřenými daty je možné nabízet také jako doplněk k dalším službám. To je i případ realitní kanceláře, která ve výpisech svých nabídek nemovitostí přidává data o dojezdové době od konkrétních nemovitostí do centra měst, přičemž jako vstupy využívá otevřená data o dopravě, poskytovaná veřejnou správou.

V neposlední řadě se vývojáři, kteří mají zkušenosti s otevřenými daty, mohou živit klientskou prací pro zadavatele z řad veřejného sektoru i firem. Obory, ve kterých bude poptávka po aplikacích růst, jsou zejména doprava, reality nebo zdravotnictví.

4. Enrichers – obohatitelé

Společnosti, které k datům přidávají i svou vlastní expertízu a teprve tu nabízí jako službu klientům, jsou nazývány enrichers. Dokáží totiž původní data „obohatit“ o přidanou hodnotu, která je pro jejich zákazníky zajímavá. Jedním z nejzářivějších příkladů je startup ze San Diega s názvem BrightScope. Věnuje se porovnávání poplatků za správu penzijních plánů amerických firem (tzv. 401k plans). Téma správy penzijního plánu se týká milionů zaměstnanců v USA, kteří si na penzi spoří prostřednictvím svého zaměstnavatele. Firmy musí následně výkazy o těchto portfoliích zasílat na ministerstvo práce. Zakladatele BrightScope napadlo, že by si data o plánech mohl vyžádat přes zákon o svobodném přístupu k informacím. Tak se i stalo, firma tyto informace digitalizovala a následně mohla poskytnout zaměstnancům i firmám nástroje pro porovnání, jak kvalitní jsou jejich penzijní plány. Postupným lobbováním se navíc BrightScope podařilo přesvědčit americkou administrativu a nyní jsou již potřebná data k dispozici na datovém portálu USA na adrese www.data.gov.

Na podobném principu fungují i služby, které svým klientům nabízí zpracování nikoli veřejných a otevřených dat, ale dat a informací, které jim poskytnou přímo jednotlivci. Může se jednat například o data o provolaných minutách u telefonního operátora nebo využívaných služeb u bankovní instituce. Data zákazník zpřístupní na vlastní žádost třetí firmě, která mu na základě jejich analýzy poskytne doporučení, zda nevyužít jiný tarif nebo nezměnit banku. Projekty podobného typu, které budou svou činností zvyšovat emancipaci zákazníků, mají podle mnohých velkou budoucnost spolu s tím, jak bude přibývat firem, které nabídnou zákaznická data v jednoduše zpracovatelném formátu – tedy „suppliers“ neboli první kategorie tohoto výčtu.

5. Enablers – zpřístupnitelé

Poslední kategorie s názvem enablers se dá přeložit nepěkným českým slovem zpřístupnitelé. Jejich cílem je přinášet nástroje, metody či technologie, které otevřená data umožní zpřístupňovat a zpracovávat. Práce s daty totiž vždy vyžaduje určitou kvalifikaci, ať už je to na straně veřejné správy, která by chtěla data zveřejňovat, ale neví jaká a jak, tak na straně těch, kteří s daty chtějí pracovat.

Jak už bylo zmíněno, kvalita poskytování otevřených dat má velký vliv na možnost jejich komerčního využití. Pro potenciální zájemce je tak důležité, zda jsou data například zpřístupněna přes komplexní API, tedy inteligentní rozhraní, nebo obrovské datové soubory k jednorázovému stažení. Pro některé účely mohou excelová data stačit, ale pokud by taková tabulka obsahovala stovky tisíc záznamů a gigabajty informací, stal by se samotý rozsah poskytovaných dat takřka fyzickou překážkou k jejich dalšímu použití. Takto velké soubory prostě na svém kancelářském PC neotevřete.

Jedním z největších hráčů na tomto poli je americká společnost Socrata, která poskytuje vládám či municipalitám softwarová řešení i potřebné procesní i právní konzultace po zavádění otevřených dat. Její platformu využívá například město Chicago, stát Oregon nebo východoafrická Keňa. Do této kategorie se dají zařadit také nástroje pro práci s daty od firmy Google, jako jsou Google Fusion Tables, Google Refine nebo Google Public Data Explorer. Posledně jmenovaný je představitelem mnoha desítek nástrojů pro vizualizaci dat, za všechny jmenujme ještě například iCharts.net, který nabízí placené služby pro tvorbu interaktivních grafů, které mohou využít weboví vývojáři, analytici či novináři.

Open Government Partnership

Loni v dubnu udělala vláda Petra Nečase první krok k otevření veřejných dat. Připojila se ke globální iniciativě Open Government Partnership a slíbila mimo jiné otevření několika datových zdrojů. V první fázi se v akčním plánu objevilo deset databází, které se Česká republika zavázala do konce roku 2012 zpřístupnit formou otevřených dat. Jsou mezi nimi obchodní a insolvenční rejstřík, informační systém o veřejných zakázkách, výsledky voleb z Českého statistického úřadu či centrální registr dotací. Dostaly se sem také data vládní finanční statistiky nebo online přístup k údajům o financování politických stran. Nepodařilo se naopak prosadit úplné otevření a zpřístupnění centrálního systému jízdních řádů nebo některé další datasety.

Dnes už víme, jak celá akce dopadla: Karolína Peake, která je za agendu otevřených dat zodpovědná, neprosadila jedinou kapitolu. Otevřená data zůstávají pro Nečasovu vládu zakletá. O důvod víc snažit se z ní vydupat řešení.

Odkazy k tématu:

Psáno pro magazín Connect. Na tento článek se nevztahuje CC licence jako na ostatní součástí tohoto webu.

Přišel vám tento článek přínosný? Přispějte na něj přes Flattr:

Tagy: , ,

Přidejte komentář