Fórum 2000: Vedou otevřená data po cestě k otevřenému vládnutí a postbyrokratické době?

13.11.2012 · Aktuální zprávy · Bez komentářů »

Na konferenci Forum 2000 jsem se zúčastnil panelové diskuse, pořádáném Nadací open Society Fund s názvem “Na cestě k otevřenému vládnutí”, které její moderátor Jakub Mráček dal podtitul “Na cestě k postbyrokratickému vládnutí”. S poslancem Janem Farským i náměstkyní opavského primátora Pavlou Brady jsme diskutovali o otevřeném vládnutí v teorii i praxi, jen škoda, že se nemohl dostavit původně avizovaný náměstěk ministra financí Zdeněk Zajíček, který je u nás nejvyšším státním úředníkem přes e-government. V tomto článku se objeví několik myšlenek, které jsem do diskuse přinesl.

Otevřená data na Foru 2000?

Mmožná si kladete otázku, jak souvisí problematika otevřených dat s tématem letošného Fóra 2000 (Média a demokracie) a proč by se o nich zde vlastně mělo hovořit? Otevřená data – tedy vše co souvisí se zveřejňováním informací, kterými veřejný sektor disponuje, ideálně pak v otevřeném, standardizovaném a strojově čitelném formátu – jsou v současnosti jeden z nejvýraznějších trendů veřejného života v mnoha zemích světa. Vyspělé i rozvojové země se snaží hledat cesty, jak řešit problémy dneška s využitím moderních technologií. A vzhledem ke komplexnosti těchto řešení se nedá předpokládat, že k nim úředníci a politici jednotlivých vlád dojdou sami, bez spolupráce se širšími vrstvami společnosti.

V září jsem se v Helsinkách zúčastnil Open Knowledge festivalu, největší světové akce, na níž se právě jednotliví představitelé tohoto trendu setkávají. Bylo fascinující vidět, jak vedle sebe seděli zástupci vlád a místních samospráv, aktivisté, podnikatelé a akademici a společně se snažili hledat konkrétní řešení problémů nejrůznějších typů – od zvyšování dostupnosti pitné vody pro lidi v Keni pomocí informačních SMS zpráv, až po zpřístupňování podrobných dat o tvorbě legislativy ve francouzském parlamentu. Přišlo mi, že právě vzájemná spolupráce při hledání odpovědí na problémy dneška je elementárním příkladem kvalitního fungování občanské společnosti a všech jejích složek. Nemluvě pak o vlivu na novinářskou práci jednotlivých médií. A nejen proto patří otevřená data i na Fórum 2000.




Otevřená data jsou nástroj, nikoli cíl

Moderní technologie, pod které otevřená data spadají, jsou stále jen nástroj, nikoli cíl. Ale nástroj velmi výkonný. Jak všichni víme, při provozu státu a všech jeho složek s ním přichází občané do kontaktu velmi často prostřednictvím formulářů. A za každým takovým formulářem je možné si představit databázi, ze které je možné následně vyčíst cenné informace. Například ve Velké Británii začali zveřejňovat anonymizovaná, ale jinak velmi podrobná data o výsledcích operací srdce v jednotlivých nemocnicích. Z nich pak novináři ve spolupráci s odborníky zjistili, že míra úmrtnosti se při podobných operacích v různých nemocnicích velmi liší. Odpovědné orgány pak začaly situaci řešit, snahu zlepšovat svou práci měli i sami lékaři a během pěti let klesla úmrtnost při srdečních operacích o 21%! To jsou stovky zachráněných životů jen díky otevřeným datům.

Je třeba mít realistická očekávání – i data vyžadují pozornost

Při prosazování otevřených dat je třeba samozřejmě potřeba mít realistická očekávání – data samotná svět nespasí. Porozumnění datům a následná akce, ať už ze strany občanů, médií nebo samotné veřejné správy, vyžaduje určitou pozornost. Stejně jako jakákoli forma občanské společnosti a angažovanosti: kdykoli budeme chtít vylepšovat svět, vždycky to bude vyžadovat naši energii, pozornost a čas. Dovedeno do důsledku: vždy to bude otázka rozhodnutí, zda jít s přáteli do kina nebo studovat nový návrh zákona či balík dat. U médií zase, zda se vydavateli vyplatí zaplatit specialistu na data, nebo nechat články psát levnými elévy.

Jakou roli mají v tomto edemocracy aktivisté a neziskovky? Vytváří důležitou roli brokerů mezi lidmi, kteří ovládají technologie, dále mezi limi, kteří mají možnost měnit a rozhodovat (policy makters), a mezi již existujícími komunitami lidí, kteří budou ze změn profitovat. A zároveň kteří mají sílu “se ozvat”. Důležité je pro šíření změn využívat existující sítě (ať jsou to místní či zájmové komunity, lidé z byznysu, existující společenství, odbory, církve nebo jakékoli jiné formy formálního nebo neformálního sdružování lidí). Jednotlivec sám zmůže málo, ale jednotlivec, který vhodně propojí více skupin a sítí, dokáže moc – a nejen v otevírání vládnutí.

Stav? Z fáze dostupnosti do fáze konkrétních změn

V tuto chvíli se ve vyspělých zemích pomalu dostáváme z fáze řešení toho, aby byla veřejná data dostupná (ačkoli ani to stále není dokonalé, ale v podstatě víme jak na to), k využití těchto dat pro akce vedoucí k opravdovým změnám. Ukazuje se, že například aktivity na městské a lokální úrovni jsou velmi efektivní, protože výsledky je možné vidět mnohem rychleji.

U nás? Z bodu nula do prvního kroku

Jak je tomu tedy u nás? Za poslední rok jsme se posunuli z bodu nula k tomu, že se o problematice mluví a pomalu se dostává mezi progresivní představitele veřejné správy, média i veřejnost. Ať už je to akční plán inciativy Open government partnership – kde jsme přibližně v polovině aktuálního období a závazky v akčním plánu by se tak měly postupně uvádět do praxe – tak některé inciativy na půdě senátu i sněmovny. Aktuálně o otevřených datech hovoří i vládní strategie Digitální Česko 2.0, i když pohříchu slovní spojení “otevřená data” tam nenajdete, hovoří se pouze o “otevřeném přístupu k údajům”. (Evropská unie zase používá termín public sector information, tedy informace veřejného sektoru. Na sjednocení názvosloví tak taky ještě bude třeba pracovat)

Pomoc z Evropské unie

V prosazování otevřených dat pomáhá i přístup Evropské unie, která ve svém návrhu aktualizace směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru přímo s otevřením dat počítá. Ostatně, mnoho dat je vytvářeno za peníze EU a tato snaha je tak pochopitelná, instituce EU jdou navíc zveřejňováním svých dat příkladem. Otevřená data, jejich infrastruktura a obecně otevírání vládnutí by také mělo být jedním ze stěžejních témat nového finančního programu na roky 2014-2020. Vládám tak bude odpadat jedna z námitek zavádení otevřených dat, tedy že to něco stojí a kdo to zaplatí.

Digitální Česko 2.0 a role ministerstva vnitra

Podle strategie Digiální Česko 2.0 by ministerstvo vnitra by mělo být garantem otevírání dat a vypracovat metodiku, podle které by veřejná správa a samospráva k otevřeným datům přistupovala. A pokud to bude nutné, tak i věcný záměr zákona, který by povinnosti institucí veřejné správy popsal, což já považuji za velmi důležitý moment. Zatímco na úrovni ministerstev je třeba usilovat o maximální politickou podporu otevírání, v samotné implementaci návrhů je třeba posilovat kapacity na středních a nižších úrovních, ve městech a na úřadech – zejména proto, aby sami úředníci a místní politici viděli v otevírání dat přínos. Tedy že trend otevřených dat a obecně otevírání vládnutí zde není jen pro to, aby úředníky a politiky šikanoval a umožnil jejich kontrolu, ale aby jim pomohl.

Vize do budoucna: data o každé transakci s veřejnými penězi

Ačkoli se to nyní možná zdá příliš vizionářské, jsem přesvědčen, že tlak veřejnosti na otevírání vládnutí povede až k tomu, že bude vyžadován přístup ke všem finančním transakcím veřejné správy nejen na úrovni smluv a faktur, ja se nyní pomalu děje, ale až do úrovně každé jednotlivé bankovního či hotovostní transakce, tedy včetně vysledování jeho původu a účelnosti. Je jasné, že to ze začátku bude přinášet velké problémy a jisté náklady, ale v dlouhodobém měřítku je to jedna z mála cest, jak posilovat důvěru ve stát jako celek a všechny jeho součástí, nehledě na další pozitivní efekty v podobě ušetřených peněz, veřejné kontroly a podobně. Na konferenci OGP v Brasílii jeden z řečníků přednesl myšlenku, že otevírání vládnutí je stejně revoluční vlna, jak byl na začátku 20. století boj o volební právo žen, v 50. a 60. letech boj proti segregaci nebo v od 70. let řešení enviromentálních problémů. Určitě se jednou dožijeme toho, že se naše děti budou podivovat nad tím, že vůbec někdy byly nějaké vládní informace neveřejné.

Otevřená data nejsou spásou na problémy které máme. Musí jít ruku v ruce vedle dalších institucionálních změn, nejsou jejich náhradou. Světový trend otevírání je ale naprosto zřejmý a Česko by nemělo ve vlastním zájmu zůstávat pozadu. Vlády produkující data si musí ovědomit, že data jsou stejná infrastruktura jako silnice nebo domy a stejně tak je třeba k nim přistupovat. Data management bude stejně důležitý jako je management infrastruktury “tam venku”. Vizí je pak taková správa země, ve které jsou data základní vrstvou veřejné správy pro tvorbu a realizaci veřejných politik a odpovědné rozhodování. Jen tak se stanou otevřená data trvalou součástí řízení společnosti a nebude je tak jednoduché omezovat a odstraňovat.

Jako bonus: Souhrn tweetů z průběhu diskuse, jak je zaznamenal Jakub Mráček na storify.com

Přišel vám tento článek přínosný? Přispějte na něj přes Flattr:

Tagy: , , , ,

Přidejte komentář