Lepší místo.cz – Vlaštovka s podněty k nápravě okolí míří na české radnice

25.7.2012 · Aktuální zprávy, Česko a Slovensko · Počet komentářů: 2 »
 Lepší místo patří mezi jeden z nejambicióznějších projektů v České republice. Má za cíl upozorňovat na problémy v dané lokalitě a nahlásit je příslušným úřadům. Nápad vznikl v hlavě Jiřího Rozvařila, který původně projekt rozepsal ve své bakalářské práci, a loni jej zastřešil pod občanské sdružení. “Jednoduše chceme žít na lepším místě, aniž bychom se někam stěhovali,” říká v rozhovoru spoluautorka projektu Hana Kružíková. “Budeme velmi rádi, pokud Lepší místo začnou používat další úřady a organizace,” dodává.

Jak a kdy vznikl váš tým? Kdo jsou jeho členové?
Zhruba před třemi lety přišel s myšlenkou tohoto projektu Jiří Rozvařil z Poděbrad. Začal ho vyvíjet spolu s programátory převážně z pražské IT společnosti PNB. Později do projektu zapojil mne. Od února 2011 jsem se stala zodpovědnou hlavně za texty a veškerou komunikaci včetně stránek na Facebooku, Google+ a nepravidelně na blogu. Zlehka začínáme s Twitterem. V srpnu 2011 jsme založili občanské sdružení, které má od začátku má čtyři členy. Kromě mne a Jiřího Rozvařila jsou jimi kutnohorský grafik Jakub Obraz a jeden kolínský podnikatel. Na vývoji projektu se radou či dobrým skutkem podílí další desítka lidí.


Co vás podnítilo k rozjetí projektu Lepší místo? Byla to nějaká individuální kauza, nebo spíše snaha obecně zlepšit prostředí v ČR?

V podstatě souhra obojího. Autor myšlenky Jiří Rozvařil si jednoho dne v Kolíně cestou na oběd u přechodu pro chodce všiml hromady asfaltu, která tam zůstala zřejmě po opravě silnice. Nejdřív se rozzlobil, jak je možné, že tam nikomu nevadí. Pak ho napadlo, že prohřešek město či jiný kompetentní úřad třeba neodstraní, protože o něm jednoduše neví. Zrodil se nápad na informační systém, kde se žádný problém neztratí nebo neusne jako v případě mediálních kauz. Problém zůstane v systému nevyřešený jako vykřičník napořád. V případě, že se vyřeší, označí se a odkazuje na dobrou práci úřadu. Později téma Jiří Rozvařil zpracoval jako svou bakalářskou práci. Protože lidé okolo něj většinou reagovali, že jde o dobrý nápad, který by byla škoda nerealizovat, pustil se do něj. Stránky vznikaly krůček po krůčku. Od podzimu 2010 visely na webu. Ale věděl o nich jen
okruh nejbližších. Až na podzim 2011 vešlo v Kolíně Lepší místo poprvé do povědomí veřejnosti.

Kde jste se nechali inspirovat?
Když začalo Lepší místo vznikat, nevěděli jsme o žádném projektu, který by nás nějak zásadně inspiroval. Spíše jsme například věděli, že nechceme být složití a komisně nepřitažliví jako podněty.cz. Zaznamenali jsme také praguewatch.cz, na rozdíl od nich jsme ale chtěli cílit od začátku na celé Česko, ne pouze na jedno město. Plánovali jsme zapojit co nejvíce lidí aktivně, nejen jako čtenáře. Další projekty jsme objevovali až postupně. Graficky se nám například hodně líbily někdejší mapyhazardu.cz. Od nich jsme se ale inspirovat příliš nemohli. Náš informační systém musí být složitější, není zaměřený na jediný problém.

Proč název Lepší místo?
Jednoduše chceme žít na lepším místě, aniž bychom se někam stěhovali. Proto Lepší místo.

Jak byste charakterizovala hlavní cíl vašeho projektu?
Naším hlavním cílem je, aby se nám v Česku lépe žilo, ne abychom se mohli plácat po ramenou. Což samozřejmě neznamená, že nechceme uspět. V Kolíně, které je pro Lepší místo něčím jako pilotním městem, spolupracujeme ještě s místním občanským sdružením Prostor.

Z čeho je projekt financován?
Z peněz filantropů. Máme štěstí, že se naše činnost zdá smysluplná vedení kolínské tiskárny na etikety Colognia press nebo pražské IT firmě PNB. V budoucnu bychom chtěli podněcovat sociální odpovědnost firem šířeji. Pomocí soukromých peněz by bylo možné i řešit konkrétní problémy. Nejen tak, že nějaká firma zaplatí opravu hřiště, ale rovněž na principu sbírky. Když budu mít něco nebezpečného nebo hnusného pod okny, asi ráda přidám dvě stě či tři sta korun ze svého na smysluplnou opravu. Myslíme si, že takových lidí je dost. A Lepší místo umožňuje, aby obyvatelé, kterých se problém týká, společně vymýšleli, jak jej odstranit, hlasovali o způsobu a organizovali nápravu. Technické řešení sbírek máme již zajištěné.

Spolupracujete ještě s dalšími organizacemi?
Jsme členy aliance Náš stát, která zastřešuje podobné projekty jako jsme my. Navázali jsme také spolupráci s Ekologickým právním servisem. V budoucnu se nebráníme propojování s jinými organizacemi.

Líbí se mi přehlednost a grafika vašeho projektu. Kdo vám tvořil grafiku a logo?
Prvotní návrh vytvořil webový grafik Martin Staněk. S designem nám pomáhal také Martin Ježek z DTP oddělení společnosti Colognia press. Současně jsme se snažili inspirovat u různých úspěšných a obecně rozšířených služeb jako je Panoramio nebo Youtube. Letos v červnu jsme navíc vyměnili logo, které navrhl člen našeho občanského sdružení Jakub Obraz. V logu nyní máme papírovou vlaštovku.

Proč zrovna papírová vlaštovka?
Je tichá, lehká, levná a létá. Každý ji může jednoduše vyrobit sám, přesto dokáže na chvíli překonat gravitaci. Věříme, že stejně snadno lze zlepšit život v našich městech a vesnicích.

Jak je váš projekt řešen technologicky? Na jaké platformě běží?
Web běží na serverech mediální skupiny MAFRA (hardware i provoz sponzorsky zajišťuje PNB). Databáze je Microsoft SQL Server a projekt je naprogramovaný v C# (ASP .NET MVC3).

Jakou jste zaznamenali po spuštění návštěvnost?
Zatím jsme se nesnažili o masovou propagaci, stále víme o řadě much a mušek, které chceme vylepšit a opravit. Informace o Lepším místě prošly v říjnu 2011 webovými stránkami a městským zpravodajem Kolína. Prvním zásadnějším pokusem o větší propagaci byla v červnu 2012 naše účast na festivalu Kmochův Kolín, kde jsme postavili stánek, prodávali placky na podporu projektu a hlavně vysvětlovali a vysvětlovali. V témže měsíci vyšla o Lepším místě stránka ve středočeské mutaci Deníku. Aktuálně se blížíme ke dvěma stovkám registrovaných uživatelů. Počet návštěv každý měsíc roste. Nyní jsme přesáhli 500 unikátních návštěvníků za měsíc.

Radnice města Kolín s vaším projektem spolupracuje? Nabídnete ho i jiným městům či obcím?

Určitě chceme a snažíme se o to. Současné vedení Kolína bylo z Lepšího místa nadšené. Prakticky hned, jakmile jsme jim ho v srpnu 2011 představili, jsme se domluvili na spolupráci. Jednali jsme s radnicí deset kilometrů vzdálené Kutné Hory, kde se Lepší místo líbilo, dokonce vyšel článek v tamějším městském zpravodaji, konečné slovo ale zatím nepadlo. Protože jsme zaznamenali, že na zastupitelstvu Poděbrad byla poptávka občanů po nějakém podobném systému, nabízeli jsme naše služby také v tomto lázeňském městě kousek od Kolína. Místní šéf IT se rozhodl pro vlastní systém (výsledek vypadá takto:http://goo.gl/uEDja).
Budeme velmi rádi, pokud Lepší místo začnou používat další úřady a organizace. Je nám jasné, že bez toho by naše stránky byly jen zdí nářků. A my chceme věci zlepšovat, ne si vzájemně foukat na bolístky. Na tomto místě je asi třeba zdůraznit, že Lepší místo pro občany i pro úřady je a vždy bude zdarma.

Jak probíhá spolupráce se zástupci radnic? Jsou některé radnice či města rychlejší při řešení nahlášených podnětů?
Zatím reagují pouze úředníci z kolínské radnice a také zástupce společnosti AVE Kolín, která se stará o úklid města, údržbu zeleně apod. AVE Kolín reaguje prakticky okamžitě, což je skvělé.

Ale co úředníci?
S těmi je to horší. Navzdory přání svého vedení odpovídají jen někteří. Odpovědní a spolehliví z nich se zapojují. Ti ostatní snad časem rovněž pochopí, že Lepší místo pomáhá také jim. Minimálně v tom, že když občan místo zákonné žádosti o poskytnutí informace či podnětu napíše na Lepší místo, ubude úředníkovi papírování. Díky snadné vizualizaci problému si kdokoliv může udělat názor, zda a jak jednotlivý úřad pracuje. Pokud se ukáže, že dobře, tak nikdo nemůže remcat, že “na úřadech zaměstnanci nic nedělají”.

Jak funguje spolupráce konkrétně?
V obou případech mají organizace určeny jednoho zástupce, který Lepší místo “hlídá”. Nemá s tím moc práce, protože si v systému zaškrtl, aby mu přišel e-mail, pokud někdo na území Kolína vloží nový problém (obdobně může kdokoliv sledovat komentáře u vybraných problémů). Uživateli potom buď sám odpoví, nebo řešení předá konkrétnímu zaměstnanci, který má oblast na starosti. Současně může na Lepším místě sám administrovat, kdo smí za jeho úřad reagovat. Odpovědi úřadu pak jsou barevně odlišeny od komentářů běžných uživatelů.

Budete vyvíjet i aplikaci pro smartphony? Jestliže ano, v jakém časovém horizontu bude dostupná veřejnosti a připravená pro použití?
Určitě ano. Již delší čas cítíme, že ji opravdu hodně potřebujeme. Chtěli bychom ji pochopitelně co nejdříve. Svépomocí ale pravděpodobně v nejbližším horizontu nevznikne. V podstatě tedy, kdyby měl někdo erudovaný chuť nám s aplikací pomoci, rádi se s ním sejdeme. Je jasné, že musí umožňovat vložení a aktualizaci stavu problému přímo z telefonu. Vymyšlené ale máme i hravé vylepšení, uvidíme, zda půjde realizovat a osvědčí se.

O upozorňování na nebezpečná, poničená místa v okolí a celkové problematiku se snaží informovat např. i portál chodcisobe.cz Mohla byste popsat čím se liší váš přístup k problému?

Se zástupkyní portálu chodcisobe.cz jsme se setkali na jedné ze schůzek aliance Náš stát. Hlavním rozdílem je, že na Lepším místě se nemusí problém týkat chodců, jeho mantinely jsou mnohem širší. Vejde se do nich nejen chybějící nebo problematický přechod (oboje se na Lepším místě už objevilo), ale také díra v silnici, která vadí automobilistům, rozbitá zastávka, zárodek černé skládky, stejně jako špatně odvedená veřejná zakázka nebo podezření na korupci na radnici.
Druhým zásadním rozdílem pak je, že autoři chodcisobe.cz přeposílají podněty uživatelů na úřady. Každý z vložených problémů tedy vlastně administrují, dělají práci za občany. To my nechceme. Naším cílem je systémové řešení, tedy aby problémy sledovali a reagovali na ně rovnou sami úředníci. A pokud se tak nestane, aby občané dokázali podnět sami napsat, aby věděli, na co mají právo a jak to mohou udělat, aniž by se museli zorientovávat v zákonech. Lepší místo by je mělo navést správnou cestou.

Oproti projektu chodcisobe.cz jsem na vašich stránkách nenašel jednoduchý manuál pro fungování webu. Všechno probíhá až po registraci uživatele, tudíž pro nového návštěvníka stránek může působit zpočátku trochu uzavřeně. Neplánujete mini-příručku o tom, jak funguje celý projekt?
Rozhodně souhlasím, že na náhodného návštěvníka stránek může Lepší místo působit uzavřeně. Příručku neplánujeme. Náhodní návštěvníci jsou většinou stejně líní něco zkoumat a číst. Ale chceme stránky co nejvíc otevřít, aby bylo možné je co nejvíce používat bez registrace. Je nám jasné, že se pohybujeme na nebezpečné hraně mezi spokojeným uživatelem, který nechce nikam zadávat soukromé údaje, a anonymem, který zahltí a znepříjemní používání ostatním. Snad situaci vybalancujeme správně a nepřeválcují nás ti, kteří dříve svá moudra psali na zdi veřejných záchodků.

Plánujete nějaká další vylepšení na vašem projektu? Např. statistiky nejpilnějších zadavatelů, popř. zavést prvky soutěžení mezi uživateli?
Už asi před rokem jsme uvažovali o něčem jako “stránce uživatele” (vedle stránky problému a stránky obce), kde bychom využili soutěživosti a v dobrém slova smyslu předhánění uživatelů. Prozatím jsme ale její přípravu odložili jako méně důležitou. Snažíme se v tuto chvíli hlavně vylepšovat už hotové. Tedy aby jednoduše a intuitivně fungovala sama podstata projektu. Nicméně prvky hravosti bychom chtěli v budoucnu určitě zapojit. Počítáme s nimi i v mobilní aplikaci, jejíž příprava je pro nás aktuálně bodem číslo jedna. Problémy musí být co nejdříve možné vkládat přímo z terénu.

Máte ještě jiné plány s projektem?
Naplánovánu máme i řadu dalších vylepšení, bohužel víc, než stíháme realizovat.
Pracujeme nyní na oddělení problémů jednotlivých obcí. Aktuálně jsou smíchány dohromady potíže např. obyvatel z Kolína s trablemi lidí z Mladé Boleslavi. A to nevyhovuje. Uživatele i úředníka zajímají jen jeho potíže, maximálně pak ještě ty od sousedů z vedlejší vesnice, ostatní už ne. Počítáme se spuštěním vrstev v mapě, ať již v oblastech problémů nebo po úřadech, pod které jejich vyřešení spadá. Ne všechny podněty totiž může vyřešit obecní úřad, něco náleží krajskému úřadu, další celostátnímu Ředitelství silnic a dálnic ČR či naopak lokálnímu vodohospodářského podniku apod. V budoucnu by mělo jít problémy přiřazovat a přeřazovat konkrétnímu odpovědnému úřadu. Vylepšení čeká také stránku obce. Osobně se těším na podrobnější statistiky, které je dnes možné báječně vizualizovat.

Plánujete přidat také informace, který odbor, popř. úředník či zastupitel má konkrétní problém na starosti s kontakty na něj?
S označováním úředníků nebo odborů nepočítáme. Myslíme si, že je občanovi jedno, kdo má problém na starosti. Nechce se zorientovávat v bludišti úřednické hierarchie. Důležité pro něj ale je, zda funguje úřad jako celek. Zda mu někdo z úřadu odpoví a zda se problém vyřeší. Aby tomu tak bylo, tak si musí ohlídat vedení úřadu. Tedy lidi, které si občané zvolili. Ti za jeho chod zodpovídají. Navzdory tomu při podrobnějším pohledu občan vidí, kterým odborům (ne)jsou lhostejné názory obyvatelů a kteří lidé na odborech (ne)reagují, (ne)chtějí vysvětlovat a být na úřadě pro občany. Dobrým příkladem je město Kolín.

Závěrem, jaké jsou vaše dlouhodobé ambice s projektem Lepší místo?
Rozvíjet ho a zdokonalovat. Nacházet a inspirovat další nelhostejné, aktivní Čechy, kterým není jedno, jak to kolem nich vypadá, a kteří nechtějí jen nadávat v hospodě. A hlavně: zlepšovat Česko. Velmi rádi přivítáme v našem týmu kohokoliv šikovného, komu náš projekt dává smysl.

Přišel vám tento článek přínosný? Přispějte na něj přes Flattr:

Tagy: , ,

Komentáře

  1. Zajímalo by mne, jestli se zkusili spojit se zastupiteli městských částí v Praze a jaký byl výsledek… Nevidím tam ani jednu kauzu.

    — Jan Votoček ·
  2. Zatím jsme pražské městské části neoslovovali. Jakmile ale budou na jejich území nějaké vložené problémy, zkusíme je kontaktovat a domluvit s nimi spolupráci – s tím, že Lepší místo evidentně chtějí jejich občané využívat, sdělovat jim skrz něj své názory, přání či postřehy. Zdá se nám to logičtější, než za starosty, radními či zastupiteli chodit s potencionálním, ale jejich obyvateli nevyužívaným nástrojem. Pomůžete nám (i Praze) a vložíte nějaké problémy? Díky za zájem a pěkný den!

    Hana Kružíková ·

Přidejte komentář