Otevřená data pro lepší Česko

6.4.2013 · Aktuální zprávy · Bez komentářů »

Malé okresní město, velká metropole i celý stát produkuje během svého fungování neuveřitelné množství dat. Ať už se jedná o součást oficiálních dokumentů úřadů v podobě rozpočtů, hlasování zastupitelstev nebo informací o veřejných zakázkách, tak o data, která úřady produkují jaksi bokem – jako nezamýšlený produkt své vlastní činnosti. Platí totiž pravidlo, že za každým formulářem existuje v konečném důsledku nějaká databáze. A je velkou výzvou současnosti tato data otevřít a umožnit jejich využití pro zkvalitnění života.



Zatímco dnes je jakékoli informace z úřadů nutné složitě tahat a o možnosti, že by se s těmito informacemi dalo následně jednoduše pracovat a například je nechat zpracovávat automatickými programy, si zatím můžeme nechat jen zdát.
Přitom často stačí málo a ti, kteří data a informace produkují a shromažďují, je mohou jednoduše zpřístupnit všem zájemcům k dalšímu využití. Říká se tomu otevřená data a je to nejsilnější trend, který veřejná správa v poslední době zažívá.

Data jsou otevřená tehdy, pokud je město (nebo jakákoli veřejná instituce) nabídne dostupné bez právních omezení, obvykle zdarma a hlavně v tzv. strojově zpracovatelném formátu. Což znamená, že se tato data sice pro člověka budou jevit jen jako nesrozumitelné tabulky čísel či textů, ale díky jejich přesně definované struktuře si na nich doslova smlsnou nejrůznější programy či webové aplikace.

A co tyto aplikace mohou dokázat? Jejich přínos je hned trojí. Jednak dokáží zjišťovat mnohdy skryté nepravosti a odhalovat korupční nebo neefektivní jednání. Podívejte se například na http://www.rozpocetobce.cz a uvidíte, jak je díky přehledným vizualizacím porovnávat rozpočty českých měst a obcí. Dozvíte se, kolik dávají jednotlivá města na investice, provoz veřejného osvětlení či vybírají na daních a poplatcích. Novináři nebo aktivní občané pak mají možnost pátrat, zjišťovat a ptát se, proč bylo financováno to či ono a jak byly veřejné peníze použity. Což by v situaci, kdy by tyto informace byly dostupné jen v mnohastránkových papírových dokumentech, bylo jen velmi složité.

Druhý přínos spočívá ve zkvalitňování veřejných služeb. Ve Velké Británii začali zveřejňovat anonymizovaná, ale jinak velmi podrobná data o výsledcích operací srdce v jednotlivých nemocnicích. Z nich se zjistilo, že se míra úmrtnosti pri podobných operacích v různých nemocnicích velmi liší. Odpovědné orgány pak začaly situaci řešit, snahu zlepšovat svou práci měli i sami lékaři a během pěti let klesla úmrtnost při srdečních operacích o 21%! To jsou stovky zachráněných životů jen díky otevřeným datům.

Stejně zkvalitňovat život dokáží i další data: hodnocení škol nebo kulturních zařízení, veřejně dostupná data o městské dopravě nebo třeba prosté informace o tom, kdy bude ve vaší ulici prováděn svoz odpadu. Pokud by se tato data neschovávala na vývěsních deskách úřadů či rovnou hluboko v archivech, mohly by místní noviny, aktivní občané nebo třeba firmy vytvořit aplikace, které by umožnili občanům využívat služby měst s takovou lehkostí a samozřejmostí, jako na lidé internetu spravují svůj účet v bance nebo kupují letenky.

Například ve slovenském Prešově začalo město zveřejňovat databázi psů, přihlášených k poplatkům. Každý občan si tak může zkontrolovat, zda je na jeho adrese přihlášen nějaký pes a zjistit, zda za něj majitel platí. Výsledkem byl rapidní nárůst efektivty výběru poplatků za psy, protože ze strachu před prozrazením se mnoho majitelů rozhodlo své doposud tajně držené čtyřnohé miláčky přihlásit. Čisté, jasné a srozumitelné – a bez otevřených dat nemožné.

V neposlední řadě je pak možné na otevřených datech stavět nové komerční služby, které přináší nová pracovní místa. Americké pojišťovny již několik let využvají služeb nejrůznějších analytických firem, které zpracovávají volně dostupná data o počasí, které veřejný meteorologický ústav poskytuje. Tato data umožní stanovit riziko záplav, zemětřesení nebo velkého sucha pro konkrétní jednotlivé farmáře. Pojišťovny jim pak nabízejí produkty přímo na míru jejich lokalitě. Vydělají na tom všichni: farmář má levnější pojištění, pojišťovna lépe odhadne riziko, datový analytik má odbornou práci a všichni jmenovaní platí daně, ze kterých stát může financovat meteorologický ústav.

Ve všech oblastech využití otevřených dat jsme zatím jen na začátku, ale jak je vidět z předchozích příkladů, první výsledky již existují a prokazují užitečnost celého konceptu. Data jsou ropou dneška – a stát, města či další úřady financované z našich daní, nebudou mít jinou možnost, než tato tato data uvolňovat v otevřené podobě.

Více v publikaci Otevřená data – příležitost pro Českou republiku: http://www.osf.cz/publikace/otevrena-data-prilezitost-pro-ceskou-republiku

Přišel vám tento článek přínosný? Přispějte na něj přes Flattr:

Přidejte komentář