Jan Boček
Data, korupce a postřehy z nudapláže
1.9.2011 · Inspirace · Bez komentářů »
Minulý víkend se na protikorupčním semináři v Rozsochatci potkalo několik českých a slovenských zlobivých iniciativ, přijelo i pár data-driven kverulantů. Z protikorupční vlády Petra Nečase sice nedorazil nikdo, ale i tak zazněla spousta nádherných slov.
Nejdřív iniciály celé akce: pořádalo ji občanské sdružení Oživení na platformě Bez korupce a platila Nadace Open Society Fund Praha. Sešli se whistlebloweři (v čele s Liborem Michálkem), právníci (včetně autora zákona o volném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka), spousta zastupitelů (Liberec, Karlovy Vary, Lanškroun…) a několik lidí kolem internetových nástrojů.
Páteční whistleblowing sekci jsem bohužel prošvihl a sobotní dopolední právnická diskuze byla jen bzučením mouchy v mých uších. Pokud vás ale právní situace kolem veřejných zakázek, transparentnosti veřejné správy, zákona 106 nebo zneužívání radničních periodik zajímá (a na rozdíl ode mě jí rozumíte), podívejte se na web sdružení Otevřete. Stojí za ním autor většiny dopoledních přednášek, Oldřich Kužílek.
Data ta data
To data-podstatné se odehrálo během zbytku soboty (včetně večerního opíkání špekáčků) a nedělního rána. Z brněnské data-driven party jsme tentokrát mluvili dva, nejdřív Matěj Hollan o Mapách hazardu a Jižním centru. Obě aplikace za sebou mají něco přes půl roku života a to nejlepší je nejspíš ještě čeká: Mapy hazardu rychle vyrostly z roztomilé aplikace pro malé ušmudlané Las Vegas na platformu, kde se začínají srocovat protihazardní iniciativy z celé republiky. Mapa Jižního centra zase zaujala silné médium, se kterým snad na podzim chytí čerstvý vítr do plachet.
Já mluvil o Keni, OpenData a pěkných aplikacích (plus odkazy). Zpětně mi přijde důležité tohle: probíhající krize západních médií (způsobená a uzdravitelná internetem, ve zkratce) dává příležitost nenovinářům. Většina redakcí nestíhá a má prostor jen na klouzání po povrchu témat, takže mají neustálou a čím dál větší nouzi o hlubší vzhled (a zdaleka ne jen u nás, pěkně o tom psal Petr Kočí na Lupě). Díky (nebo kvůli?) tomu se otvírá obrovský prostor pro nikým nevolené aktivisty, ekologisty, homosexualisty a jiné havlisty. Obsadit ho lze vlastní investigací a nastolováním témat. Ideální nástroj občanské žurnalistiky je datová žurnalistika – média jsou natěšena na krásné vizualizace a sama to s nimi zatím neumí. Tak do toho!
Poslední sobotní datové vystoupení, přednášku o veřejných zakázkách, obstarala dvojice spoluautorů zIndexu, Jiří Skuhrovec a Jana Chvalkovská. Pro svůj nástroj natahali z veřejně dostupných registrů údaje o veřejných zakázkách, pečlivě je očistili a naskládali do databází. Výsledek: „nejkvalitněji“ pracuje s veřejnými zakázkami Ministerstvo financí (ale ani to se nedokáže dostat nad padesát procent doporučení dobré praxe), nejhůř Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti (kolem deseti procent). Ne všechno je ale zlý úmysl, asi polovinu ztrát má na svědomí neschopnost zadavatelů. Podle zIndexů existuje řešení – vytvořit jednotný nástroj, kam budou úřady vkládat svoje data. Ten nástroj vychází ze zIndexu, jmenuje se zInfo a jeho testovací provoz začíná dnes (zatím není veřejně přístupný).
Česko slepé, Slovensko jednooké
Veronika Šumová a Michal Škop z kohovolit.eu měli tu smůlu, že mluvili v neděli ráno. Půlku přednášky jsem zaspal a druhou prosnídal, takže vím jen to, že představili projekt Napište jim, že politikům opravdu napíše asi pět procent těch, kdo jsou ochotní podepsat proti něčemu petici, a že natočili veselé video s Hanákem, Macháčkem a Šteindlerem. Pardon.
Úplně na závěr ukázal Gabriel Šípoš ze slovenské Transparency International posmutnělým Čechům, kudy vede cesta. Situace ve veřejných zakázkách je na Slovensku podobná – 77 procent lidí věří na všudypřítomnou korupci a odsouzený za ni byl jediný nešika. Ale – od letošního dubna platí zákon, podle kterého musejí být všechny veřejné zakázky online, a dokonce tak, aby verejnosť mohla jednoducho vyhľadávať všetky prebiehajúce zákazky podľa rôznych kritériím. Navyše v podobe štruktúrovaných údajov, ktorá umožňuje ich ďalšie automatizované spracovanie. A úřady to někdy skutečně dodržují! Nepřijde vám to fascinující?
Veřejným datům veřejnou nudapláž!
Vstřebat tohle všechno nám pomohl výlet do nedaleké Chotěboře. Otestovali jsme, že v Chotěboři se dá Žít Brno stejně dobře, jako doma. Až na kafe.
Na nudapláži u Velkého Dářka se to pak všechno pospojovalo:
- Webové aplikace kolem veřejných kauz, postavené na datech, jsou nejspíš mnohem silnější zbraň, než to vypadá zevnitř (kde víte, že vlastně nic revolučního neukazujete). „Magie“ kolem vizualizace a přímočarého sdělení je překvapivě silná.
- Slovensko je o rok nebo dva napřed a hledat inspiraci je nejlepší tam. Slovensko je taky důkaz, že nejrychleji pohání datovou žurnalistiku prohlubování korupce.
- Veřejná OpenData se v Česku mohou objevit dřív, než by se kdo odvážil pomyslet. Zárodků (třeba kolem veřejných rozpočtů) je spousta a je jen otázka času, kdy se najde autorita, která bude schopná zastřešit širší programátorsko-právnicko-lobbysticko-edukativně-mediální iniciativu. Co Open Society Fund?
- Doteď pro mě byla OpenData svatý grál. Ale možná důležitější je samotná komunita, která pak bude vládní data využívat. To znamená připravit na ně aktivisty a hlavně média.
Moc díky organizátorům a za rok se těším zas. To už ale bude všechno v pořádku. Budou se jenom ladit detaily a grilovat.
Související články:
Přišel vám tento článek přínosný? Přispějte na něj přes Flattr:



